Nový formát vzdělávání: Letní škola statistiky 2026
Za 5 dní ovládnete statistiku v R, JASP, nebo Jamovi. Napořád.

20. - 24. 7. 2026
Prohlédnout

Ředitel Datové akademie představí Letní školu statistiky.

30 minut, které vás přesvědčí, že by bylo škoda chybět.

čtvrtek 21. 05. 2026 od 15:00
Prohlédnout

Objevte nové možnosti využití statistiky pro svou praxi.

Podívejte se na ZÁZNAM WEBINÁŘE Biostatistika v R
Prohlédnout

Obsah

Modus: definice, využití a výpočet


Modus je míra polohy vyjadřující nejčastější hodnotu (frekvenci výskytu) zkoumané proměnné. Při výskytu jednoho modu označujeme datový soubor jako unimodální, u dvou modů jako bimodální a u více modů jako multimodální.

Modus lze spočítat u různých typů proměnných:

  • nominální data – např. nejčastější vedlejší účinek u experimentálního léku na gliom,
  • ordinální data – nejčastější stádium gliomu, se kterým pacienti přicházejí k lékaři,
  • diskrétní proměnné – nejčastější počet léčebných cyklů podaný pacientovi,
  • spojité proměnné – nejčastější koncentrace experimentálního léku v krvi hodinu po podání.

U nominálních, ordinálních a diskrétních dat jej zjistíte spočítáním četnosti jednotlivých hodnot (viz příklad níže):

modus nominální hodnoty

Příklad modu u nominální proměnné.

Pro spojité proměnné lze navíc konkrétní hodnotu vypočítat vzorcem tzv. aproximace módu v intervalových datech (viz příklad níže):

\[\text{Mo} = L + \frac{f_1 – f_0}{2f_1 – f_0 – f_2} \times h\]

\(L \) označuje dolní hranici modálního intervalu (intervalu s nejvyšší četností), \(f_1 \) četnost modálního intervalu, \(f_0 \) četnost intervalu před modálním intervalem, \(f_2 \) četnost intervalu za modálním intervalem a \(h \) šířku intervalů.

Pozor – aplikace pro statistickou analýzu, jako je Excel a jazyk R, nevyužívají pro získání výsledku aproximaci v intervalových datech, ale složitější postupy. Výsledky se proto mohou od ručního výpočtu lišit.

modus spojité proměnné

Příklad modu u spojité proměnné, která nabývá v určitém rozsahu libovolných hodnot – pro účely vizualizace se proto zobrazuje počet hodnot v rámci určitých intervalů.

V praxi se medián nepočítá ručně, ale s pomocí statistických programů.

Zvýhodněné balíčky kurzů

Zakupte si balíček 2 nebo více vybraných kurzů a ušetřete

Poznámka: pro výpočet modu v jazyce R budete potřebovat knihovny rstatix DescTools, které nainstalujete následujícím příkazem:

# instalace knihoven
install.packages(c("rstatix", "DescTools"))


Využití modu

Na rozdíl od průměru a mediánu lze modus použít i pro nečíselné proměnné v různých oborech:

  • zdravotnictví – nejčastější typu určitých příznaků onemocnění nebo vedlejších účinků studovaného léku,
  • sociologie – nejčastější dosažené vzdělání,
  • ekonomie – nejvíce kupovaná značka určitého druhu zboží,
  • geografie – nejčastější typ půdy v oblasti.

Spojité kvantitativní proměnné jsou při určování modu citlivé na šířku intervalu. Je proto třeba zvolit vhodnou metodu pro výpočet této šířky – často se využívá např. Sturgesovo pravidlo (viz níže).



Příklad výpočtu modu – ordinální proměnná

Vaším úkolem je určit modus stádia gliomu, se kterým pacienti poprvé přijdou do ordinace. K dispozici máte vzorek 20 nemocných, u kterých lékař diagnostikoval stádium nádoru:

Pořadí pacienta 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Stádium gliomu III II IV II III IV I II III IV
Pořadí pacienta 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
Stádium gliomu II I III IV II I III IV I II

Nejprve hodnoty seřadíme: I, I, I, I, II, II, II, II, II, II, II, II, III, III, III, III, III, III, IV, IV, IV, IV

Poté určíme jejich četnost výskytu:

  • Stádium I: 4×,
  • Stádium II: 8×,
  • Stádium III: 6×,
  • Stádium IV: 4×.

Modus datového souboru je stádium II.


Výpočet modu v Excelu

V Excelu můžete pro nalezení modu použít dvě funkce:

  • Funkce MODE je vhodná v situaci, kdy soubor hodnot obsahuje pouze jeden modus; v opačném případě vrátí pouze první nalezený modus.
  • Funkce MODE.MULT vrátí všechny nalezené mody; je tedy ideální pro situace, kdy počet očekávaný modů neznáte nebo jich očekáváte více.
# buňky A1 až A100 obsahují naměřené hodnoty

# funkce pro výpočet prvního modu
=MODE(A1:A100)

# funkce pro výpočet všech modů
=MODE.MULT(A1:A100)


Výpočet modu v jazyce R

Pro nalezení modu v jazyce R můžete využít tyto funkce:

  • get_mode z balíčku rstatix vrátí hodnoty všech modů,
  • Mode z balíčku DescTools vrátí 1) hodnoty všech modů, 2) početní zastoupení těchto hodnot.
# načtení knihoven
library(rstatix)
library(DescTools)

# naměřené hodnoty
data <- c("Male", "Female", "Female", "Female", "Male")

# funkce pro výpočet modu
get_mode(data)

# funkce pro výpočet modu a početního zastoupení modu
Mode(data)


Příklad výpočtu modu – spojitá proměnná

Máte za úkol vypočítat modus koncentrace nádorových markerů v krvi pacienta s gliomem. Datová sada obsahuje následujících 20 hodnot:

Pořadí pacienta 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Koncentrace markerů (ng/ml) 5,2 6,9 5,5 6,0 5,9 7,1 6,5 5,8 6,3 7,0
Pořadí pacienta 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
Koncentrace markerů (ng/ml) 5,7 6,6 5,4 6,1 7,2 6,4 5,6 6,7 5,3 6,9

Pracujeme se spojitými proměnnými, proto je nejprve třeba určit počet intervalů a jejich šířku. K tomu slouží Sturgesova pravidlo:

\[ k = 1 + (3.3 \times \log n) \]

\(k \) vyjadřuje počet intervalů a \(n \) počet hodnot (pozorování) v datovém souboru. Pokud hodnota \(k \) není celočíselná, zaokrouhlíme ji nahoru. Po dosazení vychází:

\[ k = 1 + (3.3 \times \log 20) \] \[ k = 5.29 \]

Po zaokrouhlení nahoru se tedy \(k \) rovná 6 – hodnoty našeho souboru zobrazíme v 6 intervalech.

Pro určení šířky intervalu (\(h\)) spočítáme rozpětí hodnot v datovém souboru (\(R\)) a vydělíme jej počtem intervalů (\(k\)).

Víme, že nejnižší hodnota (\(x_{\text{min}}\)) je 5,2 ng/ml a nejvyšší hodnota (\(x_{\text{max}}\)) je 7,2 ng/ml:

\[ R = x_{\text{max}} – x_{\text{min}} \] \[ R = 7.2 – 5.2 \] \[ R = 2.0 \]

Rozpětí (\(R\)) je tedy 2,0 ng/ml. Dosadíme získané hodnoty do vzorce pro výpočet šířky intervalu:

\[ h = \frac{R}{k} \] \[ h = \frac{2.0}{6} \] \[ h = 0.33 \]

Jednotlivé intervaly mají tedy přibližně tento rozsah:

Pořadí intervalu 1 2 3 4 5 6
Rozsah koncentrace (ng/ml) 5,2–5,53 5,53–5,86 5,86–6,19 6,19–6,52 6,52–6,85 6,85–7,2

Nakonec spočítáme četnost výskytu hodnot v jednotlivých intervalech:

  • 1. interval (5,2–5,53 ng/ml) – 5,2 ng/ml, 5,3 ng/ml, 5,4 ng/ml, 5,5 ng/ml (4 hodnoty),
  • 2. interval (5,53–5,86 ng/ml) – 5,6 ng/ml, 5,7 ng/ml, 5,8 ng/ml (3 hodnoty),
  • 3. interval (5,86–6,19 ng/ml) – 5,9 ng/ml, 6,0 ng/ml, 6,1 ng/ml (3 hodnoty),
  • 4. interval (6,19–6,52 ng/ml) – 6,3 ng/ml, 6,4 ng/ml, 6,5 ng/ml (3 hodnoty),
  • 5. interval (6,52–6,85 ng/ml) – 6,6 ng/ml, 6,7 ng/ml (2 hodnoty),
  • 6. interval (6,85–7,2 ng/ml) – 6,9 ng/ml, 6,9 ng/ml, 7,0 ng/ml, 7,1 ng/ml, 7,2 ng/ml (5 hodnot).

Modální interval datového souboru je 6,85–7,2 ng/ml. Datový soubor je tedy unimodální.

Přesnou hodnotu modu spočítáme metodou aproximace (viz výše).

Dolní hranice modálního intervalu (\(L \)) je 6,85 ng/ml, četnost modálního intervalu (\(f_1 \)) je 5, četnost intervalu před modálním intervalem (\(f_0 \)) je 2, četnost intervalu za modálním intervalem (\(f_2 \)) je 0 (za modálním intervalem žádný další interval nemáme) a zmiňovaná intervalu (\(h \)) je 0,33.

Dosadíme tedy do vzorce:

\[\text{Mo} = L + \frac{f_1 – f_0}{2f_1 – f_0 – f_2} \times h\] \[\text{Mo} = 6.85 + \frac{5 – 2}{(2 \times 5) – 2 – 0} \times 0.33\] \[\text{Mo} = 6.97\]

Modus koncentrace nádorových markerů je tedy 6,97 ng/ml.



Výpočet modu spojité proměnné v jazyce R

Modus spojité proměnné v R zjistíte výpočtem maxima tzv. kernelové hustoty:

# naměřené hodnoty
data <- c(5.2, 6.9, 5.5, 6.0, 5.9, 7.1, 6.5, 5.8, 6.3, 7.0)

# funkce pro odhad kernelové hustoty
dens <- density(data)

# funkce pro nalezení maxima kernelové hustoty
mode_value <- dens$x[which.max(dens$y)]

# výstup modu
mode_value


Mohlo by vás zajímat

Naše kurzy

Geodata v R: mapy a prostorové analýzy hromadně

Přihlásit na kurz Lektor: Mgr. Ondřej Ledvinka, PhD. Trvání kurzu: 2 dny Naučte se od základu vyhodnocovat geoprostorová data (geodata) v programovacím jazyce R pomocí funkcí, které jejich hromadné zpracování zjednodušují a urychlují. V kurzu pro vědecké pracovníky z oblasti geověd vás naučíme, jak geodata zpracovat a transformovat na tzv. tidy formát i jak je analyzovat a vizualizovat (tvořit mapy). Po absolvování školení tak zvládnete rychle vytvořit analytické skripty pro geodata. 2denním kurzem vás provede Mgr. Ondřej Ledvinka, PhD., specialista Oddělení hydrofondu a bilancí ČHMÚ a odborný asistent Katedry fyzické geografie a geoekologie Univerzity Karlovy, který se zpracování geodat věnuje v oblasti hydrologie a klimatologie (viz profil lektora). Procvičování probíhá v anglické verzi aplikace RStudio. Počítač vám zapůjčíme na místě, není třeba nosit vlastní. Po skončení kurzů navíc získáte přes 40 skriptů, které použijete k analýze vlastních dat. Chci se přihlásit Adresa konání kurzu Délka kurzu Z kurzu budete mít největší užitek, pokud: se chcete naučit ovládat programovací jazyk R pro vyhodnocování dat, jejichž nedílnou součástí je geometrie (vektorová geodata, rastrová geodata), nemáte se zpracováním geodat v jazyce R žádné zkušenosti a potřebujete jejich analýzu využívat ve své práci (výzkumní pracovníci z oblasti geografie, geologie, hydrologie, klimatologie, ochrany životního prostředí, dálkového průzkumu Země a dalších geověd), máte s jazykem R zkušenosti, ale potřebujete své znalosti adaptovat pro zpracování geodat, potřebujete zefektivnit analýzu geodat ve své organizaci. Jaké vstupní znalosti jsou potřeba? Pro účast na kurzu je vhodné mít znalosti v rozsahu kurzu Ovládání programovacího jazyka R. Co se na kurzu naučíte? jak se orientovat v prostředí aplikace RStudio (zejm. pokud jde o specifické vlastnosti geodat v prostředí RStudia), jak importovat geodata různých formátů do R z různých zdrojů (souborů, serverových služeb a prostřednictvím specifických funkcí v R balíčcích), jak naopak efektivně ukládat geodata do souborů, aby nedocházelo ke ztrátě pracně vytvořených výsledků nebo meziproduktů, proč geograficky zatížená data zpracovávat pomocí na sebe navazujících algoritmických sekvencí (tzv. pipelines), jak využívat ekosystém balíčků tidyverse vzhledem ke zpracování vektorových geodat (především funkce balíčku sf), jak tvořit nová vektorová a rastrová geodata se specifikací souřadnicového referenčního systému – jak z existujících souřadnic, tak ze zcela nově definovaných souřadnicových párů (funkce balíčků sf, sfheaders) či rozsahu a horizontálního rozlišení (funkce balíčku terra), jak při zpracování geodat pomáhá funkcionální programování v R s definicemi anonymních funkcí, jak v R tvořit statické (tematické) mapy prostřednictvím funkcí balíčku ggplot2 a jemu podobných (např. tidyterra, ggspatial) nebo tmap. jak si v R zobrazit

ANOVA v programu Statistica: vliv faktorů na vaše výsledky

Přihlásit na kurz Lektor: Mgr. Patrik Galeta, Ph.D. Naučte se v TIBCO Statistica správně používat funkce základní a pokročilé analýzy rozptylu a získané výsledky správně interpretovat. Na reálných příkladech vám ukážeme, jak pracovat s post-hoc testy i s různými ANOVA metodami pro porovnávání dvou a více skupin. 1denním kurzem vás provede Mgr. Patrik Galeta, Ph.D., odborný asistent katedry antropologie Západočeské univerzity v Plzni, který se statistice věnuje v rámci demografických studií (viz profil lektora). Procvičování probíhá v české verzi aplikace TIBCO Statistica. Počítač vám zapůjčíme na místě, není třeba nosit vlastní. Chci se přihlásit Adresa konání kurzu Délka kurzu Z kurzu budete mít největší užitek, pokud: chcete zjistit, jaké faktory (a v jaké míře) ovlivňují chování pozorovaných veličin (výzkumní pracovníci, datoví analytici a vědci), potřebujete svá data kvůli přesnosti vyhodnocovat pokročilejšími metodami analýzy rozptylu. Jaké vstupní znalosti jsou potřeba? pro účast na kurzu je vhodné mít znalosti v rozsahu základního kurzu statistiky I v TIBCO Statistica a základního kurzu statistiky II v TIBCO Statistica Co se na kurzu naučíte? jakým způsobem správně ověřovat předpoklady pro použití analýzy rozptylu, jak v TIBCO Statistica vhodně přeskupit data pro analýzu rozptylu, z kterých principů vycházejí metody ANOVA (pro jednofaktorová, vícefaktorová a opakovaná měření), ANCOVA, MANOVA a neparametrické ANOVA (Kruskal-Wallisova a Friedmannova), pochopit specifika jednotlivých metod, jaký typ analýzy pro daný úkol použít a jak výsledky správně interpretovat, jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými post-hoc testy a jak je použít. Chci vidět podrobný sylabus kurzu Úvod Úvod do analýzy rozptylu Zopakování principu testování hypotéz Testy pro dva výběry (nepárové, párové a neparametrické) Metody analýzy rozptylu Ověřování předpokladů ANOVA Jednofaktorová ANOVA ANOVA pro opakovaná měření Analýza kovariance Vícerfaktorová ANOVA Vícerozměrná analýza rozptylu (MANOVA) Neparametrické metody analýzy rozptylu Kruskal-Wallisův test Friedmanova ANOVA Post-hoc testy Fisherův, Scheffého, atd. Názory spokojených účastníků Jaké školící materiály obdržíte? na kurzu obdržíte tištěné prezentace probírané látky, které vám následně zašleme v elektronické verzi Po kurzu Vám zašleme elektronickou verzi prezentace včetně příkladů. Jak dlouho kurz trvá? 1 pracovní den Kdo vás bude školit? Kurzem vás provede Mgr. Patrik Galeta, Ph.D., odborný asistent katedry antropologie Západočeské univerzity v Plzni, který se statistice věnuje v rámci demografických studií. Kolik kurz stojí, kde probíhá a jaké jsou možnosti platby? Kurz proběhne v prostorách Mendelovy univerzity v Brně. Cena kurzu je 7 900 Kč bez DPH. Součástí ceny je kromě zajištění pomůcek a školících materiálů také občerstvení v průběhu kurzu a oběd. Platba probíhá převodem oproti vystavené faktuře. Nezávazná přihláška na

Od dat k publikaci: výstupy, které projdou recenzí

Přihlásit na kurz Lektor: Mgr. Patrik Galeta, PhD. Zpracujte data ze svého výzkumu tak, aby váš článek bez problémů prošel recenzním řízením ve všech vědeckých časopisech. V kurzu pro vědecké pracovníky získáte praktický návod, jak vybrané statistické metody využít a popsat je v odborném článku. Po absolvování školení budete umět připravit podklady (rukopis, tabulky, grafy, dopis editorovi) pro recenzní řízení. Během kurzu pracujeme s praktickými ukázkami ze známých vědeckých periodik. 2denním kurzem vás provede Mgr. Patrik Galeta, PhD., odborný asistent katedry antropologie Západočeské univerzity v Plzni, který se statistice věnuje v rámci demografických studií (viz profil lektora). Procvičování probíhá na příkladech z přírodních a společenských věd v české verzi aplikace Tibco Statistica, popř. RStudio. Počítač vám zapůjčíme na místě, není třeba nosit vlastní. Chci se přihlásit Adresa konání kurzu Délka kurzu Z kurzu budete mít největší užitek, pokud: připravujete tabulky a grafy do rukopisu článku a potřebujete výchozí data správně zpracovat (vědečtí pracovníci), potřebujete porozumět standardům statistické analýzy ve vědeckých periodikách. Jaké vstupní znalosti jsou potřeba? Pro absolvování kurzu nejsou potřeba žádné specifické znalosti. Co se v kurzu naučíte? jak vyhodnotit vztah dvou a více proměnných pomocí t-testů, analýzy rozptylu, kontingenčních tabulek a regrese, co z výsledků analýzy do odborného článku vybrat, jak připravit tabulky s popisnými statistikami, jakým způsobem v odborné literatuře vhodně vizualizovat data, jaká je základní struktura odborného článku (kapitoly úvod, materiál, metody, výsledky, diskuse, závěr), podle jakých vzorových formulací se statistické výsledky píší, jak připravit rukopis do recenzního řízení (a popř. jej upravit na základě zpětné vazby). Chci vidět podrobný sylabus kurzu R a Rstudio Základy ovládání R pomocí knihoven tidyverse Popisná statistika Četnostní tabulky Popisné ukazatele (průměr, medián, rozptyl) Grafy v knihovně ggplot2   Opakování hodnocení vztahu proměnných t-testy, ANOVA Kontingenční tabulky Regrese a korelace   Základní struktura odborného článku s analýzou kvantitativních dat Kapitoly Úvod, Materiál, Metody, Výsledky, Diskuze, Závěr Co je obsahem jednotlivých kapitol Jak si vytvořit „vědecký prostor“   Prezentace základních analýz v odborném článku Struktura kapitol Materiál a Metody Strukturované psaní kapitoly Výsledky Očekávaný formát tabulek v rukopisu článku Očekávaný formát grafů, nutné minimum   Příklady dobré praxe Vzorové články s prezentací základních analýz Kritický rozbor textu Typy používaných formulací   Příprava podkladů pro rukopis článku Text rukopisu, soubory s grafy a tabulky, titulky grafů Dopis editorovi ukázka portálu pro odevzdání u mezinárodního odborného časopisu (např. https://mc.manuscriptcentral.com/) Návrh recenzentů   Základy zpracování odpovědi na recenzní řízení Úprava rukopisu Podrobná odpověď na připomínky recenzentů Názory spokojených účastníků Chci

Zvýhodněné balíčky kurzů

Zakupte si balíček 2 nebo více vybraných kurzů a ušetřete

[24. 4. 2024] Webinář ZDARMA: Jak získat 82% příspěvek na školení statistiky přes MPSV

Pod vedením zakladatele Datové akademie Dávida Tkáče mj. zjistíte: